Hegy, máte za sebou náročnou sezonu v 1. lize juniorů, kterou jste zakončili mimo postupové pozice do play-off. Jak bys letošní ročník zhodnotil?
Nemůžu sezonu hodnotit úplně pozitivně, protože přístup některých hráčů nebyl už od letní přípravy ideální. Postupem sezony jsme se sice trochu zvedali, ale myslím si, že ten tým měl na mnohem víc. Vzhledem k tomu, že spousta těch hráčů odehrála už předchozí sezonu v nejvyšší CE lize juniorů, čekal jsem, že to na nich zanechá zdravé sebevědomí. Bohužel mi ale přišlo, že to bylo přesně obráceně a nevěřili si tolik, jak bych očekával.
Spousta zápasů se vám ovšem povedla, celkem jste posbírali 11 výher z 24 zápasů…
Některé zápasy byly z naší strany dobré – hráli jsme přesně to, co jsme chtěli a měli jasně nastavené. Bohužel tam byla i spousta utkání, kde jsme se opravdu nekoncentrovali na výkon a prohrávali jsme i s týmy, se kterými bychom podle mého názoru vůbec prohrávat neměli.
O definitivní šanci na účast v play-off jste přišli tři kola před koncem základní části. To byl asi jeden z vytyčených cílů, ne?
Ani kvůli tomu se nedá hodnotit ročník pozitivně. Minulou sezonu jsme sice v těžké CE lize skončili poslední, ale letos v nižší soutěži jsem od týmu očekával mnohem víc – myslel jsem na umístění do třetího místa. Nějaká pozitiva tam samozřejmě byla, ale očekávání zkrátka byla vyšší.
Minulý rok jste hráli nejvyšší CE ligu, která je na tom kvalitou podstatně jinde. V čem je oproti 1. lize juniorů největší rozdíl?
Je tam dvanáct špičkových týmů a žádný lehký zápas vás nečeká. Náš kádr byl tehdy trochu jiný a měl o něco větší kvalitu. Minulý rok jsme spoustu zápasů dokázali odehrát tak, že jsme se špičkovým soupeřům vyrovnali. Měli jsme sice problémy se zakončením a nedávali tolik branek, ale šancí jsme si tvořili dost.
Co loňské působení v CE lize především hráčům dalo?
Kluci tam nabírali obrovské zkušenosti. Ta soutěž je mnohem rychlejší, jsou tam techničtější hráči a celkově větší kvalita. V té nižší soutěži máte třeba dva nebo tři týmy, které by teoreticky mohly hrát CE ligu, ale tam jich máte dvanáct a nemůžete absolutně nikoho podcenit.
Cílem juniorky je kluky připravit na mužské soutěže. Hradeckým odchovancům se v mužích daří, letos jich stabilně hrálo za A-tým hned třináct. Tady musí panovat spokojenost, ne?
Myslím si, že se nám to daří. Kluci mají k Hradci vztah. Ne každý tu sice zůstane, někteří odcházejí na vysoké školy do jiných měst, ale když se podíváte zpětně na pět let starý kádr a porovnáte ho s dnešním A-týmem mužů, tak je tam spousta hráčů, kteří jsou vychovaní čistě u nás.
Navíc hned sedm hráčů z letošní juniorky naskočilo za mužský A-tým. To je poměrně dobrá vizitka…
Spousta našich juniorů se dokáže uchytit v první lize. Bylo pro nás klíčové, že jsme v minulé sezoně hráli CE ligu, a ti kluci se ohrávali s tím absolutně nejlepším, co u nás v republice je. Je to potom znát. Když pak přecházejí do chlapů a mají za sebou zápasy s TOP juniory, posouvá je to velice rychle kupředu.
Dělá ti pak radost, když vidíš, že se tvým bývalým svěřencům daří v mužích? Čerstvě se tam skvěle uchytili například Kuba Wolf, Matěj Kremeník, Víťa Ryba nebo Přéma Hanzlík...
Určitě, je to super. Měl jsem možnost být letos u A-týmu mužů asi dva a půl měsíce jako asistent trenéra. Když jsem po sezoně hodnotil, říkal jsem, že to byl skvělý pohled. A to nejsou jen tito jmenovaní, ale i starší kluci jako Adam Hušek, Vítek Heger a další, kteří mi prošli pod rukama v juniorce a dnes tam hrají. Je fajn vidět, jak se ti hráči posunuli jak lidsky, tak herně.
Co bylo tvou primární náplní práce u mužského A-týmu?
Zaměřil jsem se především na přesilovky a oslabení. Dále jsem měl práci při samotném zápase, řešil jsem hlavně individuální přístup k hráčům a samozřejmě práci s videem. Snažil jsem se hráčům ukazovat v průběhu zápasu, co udělali dobře, co špatně, jak se v určitých věcech zlepšit a jak lépe reagovat na soupeře.
Na jakých trenérských pozicích budeš v klubu pokračovat v příští sezoně?
Zůstávám u juniorky jako hlavní trenér. Plus jsme řešili, že bych dál plnil i roli asistenta u mužského A-týmu. Práce je tam dost jiná než v juniorce. Baví mě spolupráce s dalšími trenéry i novými hráči. Je to pro mě svěží impuls. Pokud to jen trochu půjde skloubit, velmi rád tam budu pokračovat.
Když zmiňuješ něco nového – letos jsi měl v kádru i finského hráče Jira Björka. Jaké to bylo ho trénovat?
Angličtina zrovna nepatří mezi mé silné stránky, ale pochopitelně jsme se snažili komunikovat. On měl obrovskou nevýhodu v tom, že byl dlouhodobě zraněný. Více než půl roku laboroval s únavovou zlomeninou, což se na jeho výkonu dost podepsalo.
Mezi muži se příliš neprosadil, ale v juniorce nakonec odehrál 12 utkání a zaznamenal 15 kanadských bodů…
Myslím, že v závěru sezony se začal dostávat na svůj reálný standard. Je trochu škoda, že tu nemůže zůstat třeba ještě jednu sezonu, bylo by fajn s ním dál pracovat a přiučit se něco z těch věcí, které s mládeží dělají ve Finsku.
Teď ti spousta kluků z juniorky odchází a naopak přicházejí kluci z dorostu. Jak se ti zatím pozdává nový kádr?
Nastavili jsme si teď nějaké body, které chceme během letní přípravy zvládnout. Zatím kluci projevují velký zájem, za což jsem moc rád. Jsme ale pořád na úplném začátku, takže hodnotit, jaké to nakonec bude, je předčasné.
Velkou část dorostenců jsi zapojil už do letošní sezony, takže nějaké zkušenosti mají…
Měl jsem možnost vidět pár zápasů dorostu a nějaký potenciál tam je. Vzhledem k tomu, že nás není počtem až tak moc, budeme nahoru posouvat i kluky, kteří jsou dorostenci teprve prvním rokem. Vím, že to možná není úplně ideální scénář, ale nic jiného nám nezbývá.
Kladete si nějaké ambice do příští sezony?
Předpokládám, že ta sezona bude z naší strany velmi rozvojová. Budeme se připravovat hlavně na další ročník. Úplně si nemyslím, že by to už letos bylo na nějaký postup do CE ligy, ale samozřejmě se můžu mýlit. Kluci můžou překvapit, odjet dalších pět měsíců naplno a potom se v kvalifikaci může stát úplně cokoliv.