Poky, máte za sebou první rok od spojení dvou největších klubů v Hradci Králové. Jak budeš na tento rok vzpomínat?
Z dlouhodobého hlediska vnímám spojení jako mimořádně důležitý krok. Pro hradecký florbal to byla nezbytně nutná změna, abychom mohli růst – ať už jde o členskou základnu, nebo o atraktivitu a povědomí florbalu ve městě i v celém kraji. Nová florbalová identita má v Hradci obrovský potenciál.
Za tento rok se tu obrátil doslova každý pomyslný kámen a jednotlivé procesy prošly důkladným zlepšením a zbrusu novým směřováním, které nás má přivést k naší vizi. Tedy k tomu, jak chceme pracovat a kde chceme jako klub za nějakých pět let figurovat.
Úvodní ročníky po spojení klubů mohou být často hodně turbulentní. Bylo to i v tomhle případě?
Ne všechno šlo úplně hladce. Občas proběhla nějaká zakolísání, narazili jsme třeba i na naši nezkušenost v komunikaci k určitým tématům, ale to k tak masivnímu procesu prostě patří.
I přesto se tu zvládl udělat obrovský kus práce. A to od vedení v kancelářích až po hráče, hráčky, rodiče a partnery. Za to bych chtěl všem lidem spojeným s klubem z celého srdce poděkovat. A hlavně jmenovitě Jerrymu, Faltymu, Šimimu, Lucce a Báře a hlavně Jirkovi, se kterým dennodenně řešíme jednotlivé kroky k posunu celého klubu.
Už jsi předtím naťukl určitou vizi, se kterou chcete klub budovat. Na jakých principech tato vize stojí?
Naše vize stojí na čtyřech hlavních pilířích. První pilíř je sportovní. Tam chceme být pochopitelně co nejúspěšnější a dostat Hradec do nejvyšších florbalových soutěží u mužů i žen.
Druhým pilířem je spolupráce. Ta je nesmírně důležitá nejen napříč naším klubem, ale přesahuje i do ostatních klubů. Působí u nás několik trenérů, kteří částečně fungují v našem prostředí a poznatky si následně přenášejí do svých mateřských oddílů v okolí. Totéž platí o spoustě hráčů. Chceme aktivně pomáhat tvořit zdravé florbalové i neflorbalové prostředí v celém regionu.
Třetím pilířem je samotná komunita. Tu vnímáme jako klíčovou. Konečně se nám podařilo obnovit florbalové plesy, snažíme se dělat různé eventy a turnaje pro rodiče s dětmi, abychom komunitu propojovali a dokázali být lidem zkrátka o něco blíž.
Čtvrtým pilířem je hobby složka, která to všechno logicky doplňuje. Vytváříme prostředí, které by mělo všechny body protínat. Tedy mít otevřené dveře pro všechny, kteří chtějí být součástí naší cesty.
Jak náročné je všechny tyto pilíře dlouhodobě rozvíjet?
Čelíme samozřejmě i překážkám a velkým výzvám – třeba ne úplně ideální sportovní infrastruktuře v Hradci Králové. K naplňování všech pilířů a překonávání překážek navíc potřebujeme zodpovědný přístup k hospodaření klubu. Nutně potřebujeme budovat pevné portfolio podporovatelů a partnerů.
Bez silného finančního zázemí tyto cíle zkrátka nedotáhneme. Tímto bych chtěl oslovit potenciální budoucí partnery ke spolupráci. Rádi s nimi protneme své myšlenky a těšíme se na budování nových společných vztahů.
Zmínil jsi sportovní infrastrukturu a florbalové zázemí. Dělá se v této oblasti nějaký konkrétní progres? Nová hala pro míčové sporty by florbalu mimořádně prospěla…
Bavíme se o tom. Zde bych chtěl moc poděkovat paní primátorce i panu náměstkovi, že nás k tomuto problému přijali na jednání. Je vidět, že o florbale už je slyšet.
Aktuálně nějaké studie o výstavbě nových sportovišť ve městě existují. Nejvíc se teď mluví o nové multifunkční hale u hlavního kampusu UHK a posléze o tělocvičně na základní škole ve Svobodných Dvorech. To jsou vize do budoucna, kde doufáme, že to opravdu klapne.
Nejen pro florbal je důležité, aby se infrastruktura zlepšovala. Dnešní děti si zaslouží moderní a funkční sportoviště.
Do té doby ovšem musíte pracovat se zázemím, které je aktuálně k dispozici. Řeší se i tam nějaké změny?
Letos se nám podařilo pořídit nové mantinely na Třebeš. Aktuálně také přemýšlíme nad tím, jak zrealizovat nákup a pokládku nového florbalového povrchu, což už je ovšem finančně i logisticky extrémně náročná záležitost. Jsou to kroky, na kterých pracujeme, ale bohužel se nedají realizovat ze dne na den.
Hradecký klub ovšem už letos dokázal, že i s aktuálním zázemím dokáže pořádat velké akce – například dubnové MČR dorostenek. Jak sis tuhle akci užil?
Do samotné organizace se zapojilo spousta lidí a zhostili se toho parádně. Skvělou práci odvedla Lucka Tomášková, která měla organizaci na starost. Po sportovní i organizační stránce to považuji za naprosto fantastický event. Dorazilo hodně diváků z celé republiky a všem jsme ukázali, že město Hradec Králové tyhle prestižní akce uspořádat umí.
Když už jsme u hradecké akademie – v klubu vznikla nově upravená koncepce pro výchovu mládeže. Jak z toho může klub v budoucnu profitovat?
Vnímám to jako naprosto klíčový a nezbytný aspekt v momentě, kdy chceme dlouhodobě růst a budovat tu úspěšné prostředí. Všechno má své jasně dané kroky a logickou návaznost. K výchově mládeže se tak zkrátka přistupovat musí.
Dnešní moderní sport se obrovsky rychle vyvíjí. Přicházejí i zcela nové principy – a já jsem moc rád, že s nimi náš sportovní úsek pracuje a tu koncepci zavádí. Držím jim palce, aby jim to klapalo a abychom dokázali vychovat co nejvíce šikovných hráčů – nejen po herní, ale i lidské stránce.
Hradečtí odchovanci přitom už teď dokazují, že zvládnou hrát na té úplně nejvyšší úrovni…
Jsme strašně pyšní na to, že jsme nedávno na MS juniorek měli například Verču Dubcovou, která od nás před sezonou přestoupila do Tatranu, nebo Valču Veverkovou, jíž jsme také pomohli k posunu v kariéře po příchodu z Jičína.
Ale nesmíme zapomínat na to, že zkrátka velká spousta hráčů tyhle absolutně nejvyšší ambice mít nebude – a je to tak v naprostém pořádku. Těmto hráčům chceme pomoct, aby se z nich stali slušní lidé, aby měli florbal nadále rádi a zůstali u něj v jakékoliv formě. Dnešní společnost to podle mě moc potřebuje.
Odchovancům s těmi ne úplně nejvyššími ambicemi může sloužit například i mužský B-tým, kterému se ovšem letos příliš nedařilo a skončilo to sestupem do regionální ligy. Co jsi za tím viděl?
Byla to hodně složitá sezona. Nicméně si nemyslím, že by to bylo celé čistě negativní. V průběhu roku jsme tam dokázali protočit docela dost hráčů – především méně vytěžované kluky z A-týmu a mladé juniory, kteří tam sbírali cenné zkušenosti. Bohužel se týmu výsledkově vůbec nedařilo. Hodně utkání kluci ztratili na základě nezkušeností a chyb, které se zkrátka v tomto nastavení logicky dít budou.
Teď řešíme, co s béčkem dál. Máme na stole i variantu, že bychom B-tým propojili s jedním dalším oddílem z regionu. Tím bychom pomohli jak ambicím partnerského klubu v dané soutěži, tak našim vlastním hráčům s jejich nasazením. Pokusíme se najít variantu, ze které budou profitovat všechny zúčastněné strany.
Už dříve jsi mluvil o vaší vizi, kde vidíte klub za 5 let. Jakých konkrétních milníků chcete dosáhnout?
Moje vize je taková, že do pěti let tu budeme mít elitní týmy mužů i žen trvale zakotvené na té nejvyšší úrovni – tedy v Superlize a Extralize žen. Stejně tak naše dorostenecké a juniorské výběry by měly stabilně působit v nejvyšších ligách mládeže. Kolem toho všeho bude kvést spokojená komunita lidí, kterým bude v klubu dobře.
Chceme, aby zájem o florbal v Hradci i v regionu dál rostl a abychom přivedli do hal co nejvíce dětí, které se chtějí hýbat a sportovat po boku fajn lidí. Chceme zkrátka florbal u nás neustále posouvat. To je vize, kterou se snažíme řídit a podle které v klubu činíme jednotlivá rozhodnutí.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem trenérům, dobrovolníkům, hráčům, rodičům a partnerům za první sezonu FHK. A budeme makat i nadále!