Jak důležitá je regenerace po tréninku či zápase?
Regenerace je nedílnou součástí výkonu. Nejde jen o odpočinek, ale o celý soubor návyků – kvalitní spánek, dostatečný příjem tekutin, vhodnou stravu, kompenzační cvičení, mobilitu, protahování a aktivní regeneraci. Bez kvalitní regenerace roste riziko zranění i poklesu výkonu.
Jak moc se za poslední roky změnil přístup hráčů k regeneraci a péči o tělo?
Myslím si, že hodně. Dnešní hráči mají mnohem více informací a uvědomují si, jak velký vliv má regenerace, spánek nebo mentální pohoda na jejich výkon. Samozřejmě jsou mezi hráči rozdíly, ale obecně vnímám, že odpovědnost za vlastní zdraví je dnes větší než třeba před několika lety.
Co podle tebe nejvíce hráči podceňují při regeneraci?
Za mě jednoznačně nejvíce podceňují spánek. Je to asi nejlevnější a zároveň nejúčinnější forma regenerace. Přesto bývá často až na druhé koleji.
Chyby se ale nejspíše objevují i v dalších oblastech...
Většinou jde o úplně základní věci. Často jim chybí pravidelný pitný režim nebo tolik odříkané protažení. To jsou věci, které mají na regeneraci obrovský vliv. Naopak v oblasti stravy vidím v posledních letech výrazný posun k lepšímu.
S jakými zraněními nebo problémy se u florbalistů setkáváš nejčastěji?
Nejčastěji se objevují přetížení kolen, kotníků, třísel a bederní páteře. Florbal je sport plný změn směru, brzdění, výpadů a rotací trupu, což vytváří velkou zátěž na dolní končetiny i záda. Nejčastější byly v minulé sezoně určitě výrony kotníku nebo problémy s rameny po pádech či soubojích.

Co by si mladí florbalisté měli nejvíce hlídat, aby předešli případným zraněním?
Aby nepodceňovali základy. Kvalitní rozcvičení, správnou techniku pohybu, kompenzační cvičení a hlavně, aby neignorovali jakoukoli bolest. Čím dříve se problém řeší, tím jednodušší bývá jeho řešení.
Přesuneme se k přípravě na následující sezonu. Liší se nějak péče o hráče během letní přípravy a během regulérní sezony?
V létě se více zaměřujeme na prevenci a zvládání vyšší tréninkové zátěže. Během sezony je naopak důležité hráče co nejrychleji zregenerovat mezi zápasy a udržet je dlouhodobě zdravé.
O zdraví hráčů se spolu s tebou stará další řada lidí. Jak si práci mezi sebou rozdělujete?
Spolupráce mezi námi je hodně úzká a fungujeme jako jeden tým. Každý máme svoji roli, ale jeden bez druhého bychom toho pro hráče moc nezvládli. Pravidelně spolu komunikujeme a sdílíme informace, abychom se na hráče dívali komplexně a mohli jim co nejlépe pomoct.
Vojta Typl řeší jako fyzioterapeut zdravotní stránku hráčů, Jarda Svoboda má na starosti kondici a nastavení zátěže, Lenka Ondráčková koordinuje chod týmu a je takovou oporou pro všechny kolem sebe. Já se nově věnuji mentální stránce výkonu a psychické odolnosti hráčů.

Máš tedy nově na starosti mentální koučink. Co si pod tím můžeme představit?
Mentální koučink pomáhá hráčům pracovat s psychickou stránkou výkonu. Budeme řešit například koncentraci, zvládání tlaku, sebevědomí, komunikaci nebo to, jak reagovat na chyby během zápasu a umět v hlavě přepínat.
Proč zrovna tahle pozice mentálního kouče vznikla? Reagujete na určitý trend, kdy se začíná na psychickou stránku hráčů více dbát?
Protože si stále více uvědomujeme, že výkon není jen o fyzické a technické stránce. To už dnes ovládá skoro každý. Právě psychika hraje obrovskou roli a často rozhoduje v těch nejdůležitějších momentech.
V čem může mentální koučink hráčům nejvíce pomoct?
Může pomoci zvládat tlak, nervozitu nebo náročná období sezony. Cílem je, aby dokázali podat svůj výkon i ve chvílích, kdy jsou pod velkým tlakem nebo když se jim zrovna nedaří.
Funguje na každého hráče něco jiného, nebo existují i věci, které platí univerzálně?
Každý hráč je jiný, takže je vždy nutné hledat individuální cestu a hráče dobře znát. Existují ale věci, které fungují téměř u všech – například práce s koncentrací, zvládání emocí nebo zaměření na věci, které může hráč sám ovlivnit.
