Jiří Typl: ”Chceme vytvořit elitní klub patřící k TOP v ČR”

Jirko, začneme u tvé současné role. V klubu jsi už nějakou dobu, a za tu dobu se tvoje pozice výrazně rozšířila. Mohl bys nám popsat, co všechno máš momentálně na starosti a jak se tvoje pracovní náplň v rámci FbC Hradec Králové vyvíjela od chvíle, kdy jsi do klubu přišel?

Všichni známe tu pohádku „jen dva prstíčky strčíme a hned zase půjdeme“. Za takovou jezinku se nakonec ukázali jak Poky (Tomáš Pokorný), tak i Petr (Petr Drahoňovský). A nebudu říkat, že za to nejsem rád. Během dvou sezón jsem zde našel svůj nový florbalový domov, a já domovy neměním, když opravdu nemusím! Musím jen když se moje hodnoty tak moc liší, že to nejde akceptovat. Moje role od mentoringu Pokyho a taktiky pro A-tým se postupně rozrostla do pozice sportovního manažera. V tento okamžik mám na starost vše, co se týče sportu v klubu, ale protože kolem sebe mám skvělé parťáky, tak se na každý okamžik spolupráce těším. A to je ten vývoj, co jsem si přál a proč to dělám!

Když se ohlédneš zpátky, co považuješ za největší změny, které se v klubu během tvého působení odehrály? Ať už jde o sportovní stránku, organizační strukturu, nebo celkový přístup k fungování klubu – co ti osobně nejvíc utkvělo v paměti?

Vždy když jsem do klubu jezdil (metodik a manažer sportovního rozvoje servisní organizace), tak jsem vnímal obrovský potenciál, ať už v hráčích, trenérech, vedení, ale i samotném městě. Z globálního pohledu na klub je to určitě změna v organizační struktuře, přivádění lidí a spolupráce. Z pohledu trenéra u A-týmu je růst viditelný jak výsledkově, tak i prostým okem na hru. Od postupu do 1. ligy, kdy jsem vzdáleně „konzultoval“, až po 3. místo je to hyperprostorová rychlost a na nás je to stabilizovat a nedovolit velké výkyvy. Tím opravdu největším krokem ale vnímám spojení oddílů! Věřím, že to chytneme za správný konec a v Hradci vyroste TOP oddíl nejen co do velikosti, ale i kvality.

Pojďme k uplynulé sezóně 2024/2025. Jak ji hodnotíš z hlediska sportovních výsledků, výkonů jednotlivých týmů i celkového klubového posunu? Co se podle tebe povedlo naplnit a kde naopak cítíš, že je prostor pro další práci?

Nemám rád takové ty klišé, že všichni si hráli, měli se rádi a užili si to. Takto může fungovat kroužek nebo neambiciózní klub. To není naše cesta. Pro mě je hodnocení to, zda se dokážeme posouvat v daných krocích, které jsou stanoveny. Tomáš Faltejsek a David Šimeček dali dohromady prvotní nástřel nové koncepce a u trenérů se ji snaží aplikovat. Hodnocení je tedy primárně na nich, zda se podařilo naplnit dílčí kroky v posunu hráčů směrem, který si přejeme. U elitních klubů je to snadnější, ukázaná platí. Dorostenci zůstali za očekáváním v průběhu sezony, v playoff ale předvedli, že nám roste mnoho zajímavých talentů. Junioři zvládli první nesmyslný vrchol hned v září a bojovali v elitní skupině nejvyšší soutěže, sbírali zkušenosti a věřím, že si je přenesou i dál. Playoff se nepodařilo podle představ a konec byl trochu hořký. Muži splnili daný cíl, tedy postup do semifinále, ale i tady je mnoho věcí k posunu. Na jednu stranu jsme rádi, že se daří plnit kroky, které si dáváme, na druhé je nutné stále jít dál, zdaleka nejsme u konce a není vše ideální.

Zastavme se u mužského "A" týmu, kde působíš jako asistent trenéra. V sezóně jste dosáhli historického úspěchu v podobě třetího místa v 1. lize. Jak tenhle výsledek vnímáš a co podle tebe chybělo, aby tým postoupil ještě dál – třeba až do superligy?

Výsledek je splněním týmového cíle, to je nutné si říct hned na začátku, ale narovinu po závěrečné části soutěže jsme myslím měli na daleko víc. To se bohužel hlavně v semifinále ukázat nepodařilo. Tedy na jedné straně vládne spokojenost s naplněním cíle, na druhé hořkost nad tím, že jsme všichni viděli, že máme na víc a některé okamžiky jsme nezvládli. Co konkrétně si s dovolením nechám pro sebe, realizační tým a hráče. Přece nemůžeme konkurenci ukázat karty dopředu.

Sezóna je za vámi, ale florbal nikdy úplně nespí. Co aktuálně řešíš v tomhle mezidobí, kdy sice není zápasový kolotoč, ale příprava na další ročník už je určitě v plném proudu? Na čem konkrétně teď pracuješ ty?

Na nové sezóně je potřeba pracovat hned na přelomu roku a ani u nás to není jinak. Největšími body, které nám zabírají čas, je určitě spojení a příprava elitních kategorií. Tedy pohovory s hráči, trenéry, přípravy plánů, externí spolupracovníci a další podobné body. Já osobně teď jedu v kolečku pohovorů a porad.

Při tvém pracovním nasazení je jasné, že už teď přemýšlíš o budoucnosti. Jaké jsou tvoje cíle a sportovní vize pro FbC Hradec Králové? Kam by ses chtěl s klubem v následujících letech posunout a jakými kroky toho chceš dosáhnout?

Jednou z mých rolí je vize, jak budeme fungovat... tedy ano, mám představu, jaký bude FLORBAL Hradec Králové za rok, za 3, 5 anebo i 10... některé se prezentovat dají a jiné si necháme pro sebe jako překvapení. Teď je cesta jasná, spojit dva kluby a vytvořit jeden elitní patřící k TOP v ČR. U jednotlivých týmů je to rozdílné, ale logicky vše bude mířit k našim vizím.

Jedním z velkých milníků hradeckého florbalu bude spojení dvou hradeckých florbalových klubů – FbC a IBK. Byl jsi u toho velmi aktivně zapojený. Jak s odstupem času hodnotíš celý ten proces spojení? V čem podle tebe spočívá největší síla a potenciál nově vzniklého spolku?

Jednoznačně výjimeční lidé! Bez dobrých lidí toho mnoho vybudovat nelze a tady jsou v mých očích ti nejlepší! Spojení bylo dlouho na stole, občas to bylo víc a občas míň aktuální, ale dlouhodobě o tom nebyl pochyb. A jednoho dne se řeklo, tak teď jdeme do toho a už se jelo – schůzky, jednání, přípravy a hromada práce, kterou odvedl Poky a Jery... za to smekám. Hlavně kapacita Pokyho mi někdy přijde nekonečná a to, co odvádí pro klub, je neuvěřitelné!

Působíš ve více rolích – sportovní manažer, trenér, zaměstnanec mimo klub a k tomu všemu ještě rodinný život. Jak se ti daří tyhle světy skloubit? Máš nějaký systém, který ti pomáhá zvládat vše bez toho, aby to šlo na úkor jednoho či druhého?

Mám pevně dané své hodnoty, jednou z nich je pracovitost, tedy pokud to pro mě má smysl, udělám cokoli, aby to bylo dobré. Další z mých hodnot je rodina a bez té úžasné, co mám, bych to samozřejmě dělat nemohl. Moje partnerka mi dává opravdovou podporu a já si toho moc vážím! Samozřejmě toho mám víc, ale vše je pevně ohraničeno objemem a ve spojení s tím, že rád plánuji a v silném týmu výtečných kolegů to jde samo.

A na závěr trochu odlehčeně – plánuješ si dát teď po sezóně pauzu? Chystáš se někam na dovolenou, kde bys mohl vypnout, načerpat energii a na chvíli hodit florbal za hlavu?

Na dovolenou vyrazíme s rodinou a čas si budu maximálně užívat. Zatím máme víc plánů a musíme je poskládat a vše stihnout. Také nás čeká několik svateb mých blízkých, a tak věřím, že v létě načerpám mnoho pozitivní energie. Sezona, co se teď rozjíždí, bude zajímavá, plná příběhů a energie a na to se těším. Já bych na závěr rád poděkoval, ať už členům výkonného výboru, týmu na sekru (Poky, Falty, David, Lucka, Jery) nebo i hráčům za přijetí a za možnost, že mohu být součástí a podílet se na směru i jeho naplnění!