Cesta do play-off: Tomáš Faltejsek

Jak ses dostal k florbalu a co tě přivedlo k trenérské dráze?

K florbalu jsem se dostal celkem pozdě, a to díky kluků z Holic, jednou na sranda turnaji jsem se k nim připojil a pak už to mělo rychlý spád, začal jsem postupně trénovat v DDM dorostence a tam už jsem věděl že je to něco co mě baví.

Hodnotím to pozitivně, byl to takový můj malý sen jednou se jako trenér podívat i na lavičku superligového týmu, což mi Pardubice umožnily a pro mě to byl i start do toho výkonnostního florbalu, do té doby jsem spíše trénoval na regionální úrovni. Dalo mi to určitě nové zkušenosti s přípravou tréninkového procesu, přípravou na soupeře ale také možnost poznat nové trenéry a vytvořit si i nějaké vazby v elitním florbale.

Moje očekávání bylo hlavně v tom, že se posunu zase v trenérské kariéře dál, co se týká týmu, tak zde jsem spíše očekávání neměl, věděl jsem, že se nejdříve budu muset seznámit s prostředím v týmu, poznat některé nové kluky, nastavit si nějaký systém práce.

Jaké byly tvoje první dojmy po příchodu do klubu

První dojmy byly pozitivní, věděl jsem celkem do jakého prostředí jdu s Tomášem Pokorným jsem se o této variantě bavili nějakou dobu. Byl jsem rád za novou výzvu, takže jsem to vzal tak jak je mi zvykem rovnou po hlavě a bez ostychu :D

V Pardubicích jsem v roli asistenta měl na starost tréninkový proces A-tým a nevnímal jsem takovou odpovědnost za tým, což u našeho A-týmu vnímám, takže zásadní rozdíl je v té odpovědnosti za ten tým, za jeho připravenost, za výsledky a za další aspekty v týmu. Pro mě to ale byla obrovská výzva.

Dobrá otázka, abych pravdu řekl nikdy jsem se nad tím nezamýšlel snažím se vždy vše dělat s nejlepším svědomím, ale jako trenér bych se popsal jako energický, empatický, hlučný :D s chutí posouvat svůj tým co nejvýše.

Na spoustě věcí pracujeme celou sezónu, některé jdou rychleji některé pomaleji, směrem k play-off je to ale určitě obranná hra. Nejsem tým trenéra, který když do týmu přijde celý ho překope a nastaví nové věci, v Hradci je spousta věcí, které fungují.

Jelikož jsem zodpovědný i za sportovní proces, tak mou největší ambicí je dlouhodobě vychovávat zdravé hráče, kteří jsou připraveni hrát florbal na nejvyšších úrovních.

Myslím, že těch rolí v mém životě je více, nejtěžší je ale skloubit roli otce a trenéra, co se týká mých profesních rolí, tak to, že se mi daří působit v obou klubech a že Holice jsou za 5 let nejprogresivnějším klubem v regionu a jsou největším klubem v PCE kraji je vlastně velká zásluha lidí se kterými pracuji a jsem rád, že si své kolegy mohu vybírat. Takže to tak složité není přeci jen jde v obou klubech o florbal a řeším stejně věci jen třeba v jiné míře.

To, jaký velký přínos to bude mít je otázka budoucnosti, určitě ale vidím přínos v tom sdílení si zkušeností ať už z tréninkového procesu, nebo z té organizační stránky.

Základní část sezóny je za vámi a nyní vás čeká čtvrtfinálová série s Butchis. Jak se na play-off těšíš?

Na jednu stranu se strašně těším je to moje první play-off v celostátní soutěži v roli hlavního trenéra, na tu stranu druhou mám na sebe obrovské nároky a chci, aby tým byl lepší sezónu od sezóny takže cítím určitou zodpovědnost.

Po základní části jsme sice s Butchis měli pozitivní bilanci, jen play-off píše vlastní příběh. Očekávám velmi vyrovnané zápasy, kde budou rozhodovat maličkosti a pevně věřím, že jsme na to dostatečně připraveni.

Cíl je jasný bojovat za Hradec a postoupit do semifinále.