Adame, gratulace k zasloužené výhře 8:6 nad Butchisem. Od jistého postupu do předkola play-off vás teď dělí jediný bod, ale může to vyjít i bez něj. Jaká aktuálně panuje atmosféra v kabině?
Atmosféra je zápas od zápasu lepší. Sbíráme jednu výhru za druhou, navíc vyhráváme i zápasy, které jsou o jeden gól. To je strašně důležité pro flow v kabině. Poctivě trénujeme, držíme pohromadě a chceme v dobrých výsledcích pokračovat.
Proti Butchisu jste měli trošku nervózní start. Když jste ale chytili slinu, neměl soupeř šanci. Co podle tebe rozhodlo?
Řekl bych, že morál. Hráli jsme určitě o víc než oni, což se na hře projevilo. Při pohledu do minulosti je taky jasné, že nás Butchis jako soupeře nemusí. Ale bylo to hlavně o naší hře – chtěli jsme to urvat víc než oni a našli jsme možnosti na přečíslení, které jsme využili do gólové koncovky.
Ty v posledních zápasech zastáváš roli kapitána v nepřítomnosti Víti Hegera. Jak ti kapitánské céčko připadlo?
Docela mě to překvapilo. Musím přiznat, že někteří kluci tu funkci odmítli, takže jsem potom nedostal úplně na výběr a zvolil mě Poky.
Jak ses touhle rolí popasoval?
Je to teďka pro mě náročnější po psychické stránce, protože to je velká zodpovědnost. Obecně se cítím jako kapitán nervóznější jak před zápasem, tak i při zápase. Je to takový zvláštní pocit. I přesto, že po Novém roce jsme vyhráli skoro každý zápas, tak pořád nemáme v tabulce vůbec klid. Projevuje se to na florbalkách i v hlavě, takže je to dost náročné.

Individuálně se ti ale v této sezoně daří. V ligové produktivitě ti patří osmé místo, nasbíral jsi už 42 kanadských bodů (22+20). Je to hlavně tím, že si rozumíte s kluky z lajny?
V lajně nám to skvěle sedlo. V tomto složení už hrajeme několik měsíců pospolu, hodně spolu mluvíme a máme nějakou vizi, jak chceme vystupovat na hřišti. Z tohoto pohledu nám to klape parádně a věřím, že budeme ještě lepší a lepší.
Přijde mi, že s Honzou Kourkem o sobě víte naslepo. Stačí mu hodit přihrávku vzduchem na zadní tyčku a on to tam prostě zamete…
Honzova devíza je určitě to, že ví, kam se má pro gól postavit. Výběr místa má prvotřídní, což mi při nahrávkách ohromně usnadňuje práci. Každopádně to není jenom o Honzovi. Vím dost přesně, kam si nabíhá i Dan Škeřík. A taky vím, co očekávat od Vojty Rusina a to samé Víťa Ryba. Ten nás drží více odzadu, ale když dostane prostor do útoku, tak je úplně stejně nebezpečný jako všichni ostatní z lajny.
Tobě se mimořádně zadařilo i v nedávném zápase s Orkou, ve kterém jsi zaznamenal dva góly a asistenci. Především ta gólová nahrávka na rozhodující trefu byla dost bizarní – vystihl jsi narážečku mezi hráčem a gólmanem. Věděl jsi, že něco takového bude soupeř zkoušet?
Předtím to minimálně dvakrát takhle rozehráli o gólmana. V tomhle případě to bylo v jejich oslabení a měli rozehrávku z rohu, takže si to potřebovali o gólmana narazit. Přečetl jsem, že to udělají i napotřetí. Gólman neměl hřiště úplně naskenované, takže jsem mu docela lehce vypíchnul míček. A samozřejmě Honza Kourek nebyl nikde jinde než před kasou, kde na něj zívala prázdná branka.
Vzpomínám si, že jsme s nimi hráli v úvodu ligy a skončilo to 2:3. Tehdy jsme vedli 2:0 a ve třetí třetině jsme totálně vypadli z koncentrace. Nakonec nám dali rozhodující gól v poslední minutě.
Co vás podle tebe tentokrát čeká na Hané?
Co si pamatuju, tak byli takoví bojovnější. Možná to bylo dané tím, že hráli historicky první zápas v 1. lize. Byli spíš takoví válečníci, než že by nás přehrávali nějakou chytrostí či taktikou. Přípravu ponechám na trenéry, kteří budou vědět, jak se jejich hra od té doby změnila. Ale je dost možné, že se tímto způsobem prezentují po celý ročník. Chceme nastoupit úplně stejně jako v posledních sedmi zápasech, kdy jsme byli lepším týmem na hřišti. Musíme je prostě převálcovat.