”Na hřišti necháme všechno” říká Jan Kourek s bohatými zkušenostmi z nejvyšší soutěže

Ahoj Honzo, V Hradci aktuálně kroutíš druhou sezónu. Jak se zrodil tvůj přesun právě pod Bílou věž?

• Můj přesun se zrodil po společném kontaktu s trenéry. Na základě rozhovoru s Tomášem Dleskem jsem si volal s Pokym, a následně jsme se společně potkali i s Jirkou Typlem. Našli jsme společnou řeč – oni mi dali šanci a já jsem měl přinést do týmu své zkušenosti.

Před příchodem do Hradce se tvoje kariéra na tři roky přerušila kvůli vážnému zranění. Co se ti přihodilo? Jaké byly prognózy a věděl jsi od začátku rekonvalescence, že se chceš vrátit k florbalu?

• Zranění pro mě bylo velkou ranou. Vážně jsem si poranil chrupavku. První diagnóza zněla, že mám koleno zdravé, a pan doktor mě o tom přesvědčoval, bohužel to nebyla pravda. Druhý lékař mě sice už operoval, ale tvrdil, že mám jen lehce poraněný meniskus. Prodělal jsem téměř dva roky rehabilitací, ale bolest stále přetrvávala. I projít se na delší túru bylo nemyslitelné. Pak jsem měl velké štěstí – přes sportovní agenturu jsem se dostal k výbornému doktorovi, panu Holubovi, kterému tímto udělám reklamu. Po operaci mi sice řekl, že na florbal už to nevypadá, ale že rozhodnutí je na mně. Já jsem věděl, že hrát budu. Díky spolupráci s Danielem Jelínkem z Topatletu jsme to společně zvládli. Samozřejmě to bylo i díky podpoře mé drahé polovičky – bez ní bych to možná už vzdal.

Se zraněním se pojí i velká dávka odhodlání a úsilí. Kolik času jsi věnoval rehabilitacím a následné prevenci v posilovně?

• Hrubým odhadem jsem za tři roky strávil přibližně 800 hodin v posilovně.

Máš za sebou pět sezón v nejvyšší soutěži v dresu Pardubic. Na co ve své florbalové kariéře vzpomínáš nejvíce? A jaký trenér či spoluhráč tě nejvíce ovlivnil a motivoval?

• Mám spoustu skvělých zážitků z Pardubic. Našel jsem tam přátele na celý život. Nejlepší vzpomínka je určitě na výhru v Poháru České pojišťovny – to byla skvělá jízda. Další významný moment byl postup do play-off. Hodně mě ovlivnil trenér Milan Koubek, který mi dal první šanci hrát superligu, a také Láďa Štancl. Oba mi věřili a dávali mi hodně prostoru na hřišti, včetně přesilovek. Speciální motivaci mi vždy dodávali spoluhráči Tomáš Dlesk a Vašek Oubrecht, se kterými jsem trávil spoustu času v posilovně. Společně jsme snili o tom, že si jednou zahrajeme za reprezentaci. To se sice nestalo, ale myslím, že pro nás tyto sny byly důležité.

Teď už ale k nedělnímu utkání. Čeká vás Hattrick Brno, který ve středu v poháru porazil superligovou Spartu. Jaký bude recept na soupeře a na co bys pozval diváky?

• Na Hattrick Brno se těším. Máme jim co vracet. Bude to atraktivní zápas, zvlášť vzhledem k tomu, že mají letos formu a porazili Spartu. My tam necháme všechno a budeme chtít ukázat, že máme kvalitní tým, který ještě předvede svou pravou sílu. Přijďte nás podpořit, budeme se na vás těšit!